Aymara pruhovaný

Informace o chovu

Chov Ludmili Sluníčkové

Klec nebo voliéra

Opět nemohu a nechci psát vědecký článek,který si ostatně může každý vyhledat na internetu nebo přečíst v knížkách.Píši jen své zkušenosti

Mnoho let se věnuji chovu papoušků.Začínala jsem jednou malou klecí s jedním anduláčkem,poté s páry.Odchovy .Větší klece.Malá voliéra v rohu zahrady chaty udělala místo větší.Běžný postup s chybami i poučením z nich.Přizpůsobování novým druhům…..Ale tyto stránky jsou určeny chovu mých zamilovaných aymarek

Když jsem si nesla domu první aymarku,měla jsem zkušenosti z chovu andulek a myslela jsem si,že s tím vystačím.Přitom tyto dva druhy ptáčků mají jen málo společného co se týče jejich potřeb.Každý se bude muset přizpůsobit svým podmínkám.Já jsem měla v zásobě více klecí.Vybrala jsem prostě jednu největší a vybavila jsem ji (jak jsem již psala )bidélky ,hračkami,zrcátky ,koupelnou a miskami zavěšenými na stěně a napáječkami.Zjistila jsem celkem brzy,že většina mé snahy vyšla naprázdno.Hrát si jsem žádnou svou aymarku neviděla((může to být ale také tím,že je chovám v páru),koupelničku nikdy ke svému účelu také nepoužili.Zrcátka si ani nevšimli,ale největší chyba byla bidélka.Přirozenost těchto ptáčků je šplhání.Rozvětvená větev do stran jim udělala větší radost.Po ní si slezou dolu,na ní sedí.Prostor k létání v kleci nemají téměř žádný.Klec jsem měla otevřenou.mohli klidně vylézt a prolétnout se po bytě.Využívali této vymoženosti pouze do té míry,že vylezli na klec a šplhali si po ní.Pokud bych mohla radit někomu,kdo si klec jde teprve shánět dost dobré je když jsou  dráty v kleci vodorovné.Mohou šplhat i po stěně klece.Jejich let,pokud se k němu někdy odhodlali byl krátký a ani nevypadali,že by jim poskytoval nějaké zvláštní potěšení.Asi by se mnou mnozí nesouhlasili,ale ani nejsou příliš nároční na velikost klece.Chovatel,od kterého jsem si přinesla první aymarku a ostatně ani pan Smrček,který má jistě své jméno v chovatelství neměl velké klece.Vzhledem k tomu,že jsem se snažila alespoň zpočátku podpořit jejich chuť k páření,myslela jsem při výběru klece i na budku.Musela jsem počítat i s ,,dírou,,pro otvor.Během mých pokusů o jejich pohodlí jsem vystřídala více variant.

 

1) Měla jsem dva páry ve dvou  obyčejných klecích.Uvnitř byly jen větve,které vyplňovaly prostor.Na dně měli dvě misky na míchanici a zrní,po straně napáječku s vodou.Klece měli střední velikost.Myslím,že zde byli spokojení

 

2) Uvolnili se mi dvě klece skříňového tipu .Zde jsem měla méně větví,k dispozici měli i jednu budku zvenku.Zdálo se mi(snad to byl pouze můj dojem) ,že zde mají málo světla.Nepřipadalo mi,že by jim to nějak vadilo,ale blížilo se léto a já využila možnosti voliéry---o tom se zmíním více jindy v článku o soužití s jinými druhy

 

3) Voliéra-pro jiné ptáčky by to byl vytoužený ráj.Nikoli pro aymarky.Měli k dispozici prostor o výšce 2m šířce 4 m a délce 4m.Ale pro ně to byl zbytečný přepych.Měli prostor ke šplhání po stromě a větvích.A to jim stačilo.Letecké umění jim nebylo dáno.Rozvážně jako pavouk po své síti se spustili dolu k zemi aby se najedli a napili a zase jako když horolezec zdolává osmitisícovku se šplhali zpět.Nač rychle letět tam a zpět,když na to mají celý den.Byli nádherní jak si tam hezky seděli,ale občas jsem měla dojem,že dobře živená husa toho nalétá za život více

 

4) Léto prožili ve skládané kleci.Byla vysoká,prostorná.Poučená z jejich chování jsem jim tam dala velká bidélka přes celou plochu,větev na šplhání a celé dny měli místo dna trávu.Misku se zrním,vodu a myslím,že takto byli nejspokojenější.Večer jsem je odnášela do bezpečí chaty.Zde si užívali(zajímavé je že pouze jeden sameček ze tří se toho bál) sprchování nebo deště.To milují.

 

Pro úplnost musím ale napsat důležitou maličkost.S výjimkou prostorné voliéry ve společnosti jiných druhů jsem musela chovat VŽDY každý pár ve své kleci.Pokud byli pohromadě oba páry,vždy docházelo k potyčkám.Od zkušených chovatelů jsem slyšela,že tyto šarvátky zmizí jestliže se chová více než tři páry pohromadě.Když mám dvě klece úplně vedle sebe ptáci na sebe nikterak nereagují,nevyhledávají společnost u jednotlivce v druhé kleci,nesnaží se jakkoli upoutat pozornost .I když jsem dala oba páry do úplně jiné klece nedělalo to dobrotu.

 

Každý tedy bude muset vycházet z toho co má.Já je mám v současné době ve dvou klecích,které,,zdědili,,po kakaricích.Těm se naopak zamlouvá voliéra.Jedna hranatá klec s budkou uvnitř(moc rádi v ní večer spí) je stroze vybavená bidélky a větvemi na šplhání.Nejraději sedí oba na ,,střeše budky.,,Nahoru pro pocit bezpečí dávám větve smrku.Jelikož jejich jedinou zábavou je jíst a sedět,musím na to myslet i při rozmístění misek s jídlem.A tak jediné místo nad nímž nejsou větve je ,,jídelní kout,,Mřížky vedou vodorovně a tak si klidně mohou šplhat i po kleci.Myslím že jim plně vyhovuje.

 

Poučila jsem se i o tom,jaká klec je nevhodná.Právě v takové mám druhý pár.Má několik chyb:

  • je půlkulatá a tak by se mohlo stát,že trus padá volně do prostoru v mém případě skřínky.Zamezím tomu jen tím,že na bok a zadní stěnu  připevním za přesahující větve napíchnutím staré noviny po celé ploše a spodek zandám do dna klece
  • má mřížku podélně,proto po ní nemohou aymarky  šplhat
  • půlkulatý tvar dává méně prostoru k umístění napáječek
  • půlkulatý tvar určuje i to,že se hůře umisťuje budka umístěná zvenku klece

Nicméně jak jsem začínala musím také končit.Vycházím z toho co mám.Aymarkám to nikterak nevadí.Svou potřebu by si udělali i kdybych pod nimi měla starodávný drahý nábytek.Budou si šplhat po větvi.Mám jejich plnou důvěru,že vše zařídím k jejich spokojenosti.Jsou to opravdu nenároční ptáčci.,,Obyčejná,,andulka by v těchto skrovných poměrech strádala.Vůbec to není tím,že bych aymarkám nechtěla dát více.Zkoušela jsem všelicos.Mohu je podporovat pouze v jejich velkém koníčku a to je jídlo.Mezi mřížky jim dávám ovoce a zeleninu.A to jsou jediné pro ně dobré hračky.Nač by se pak koukali do zrcátka,když svou krásu vidí v mých očích a srdci.

Žádné komentáře